Úvodní část vyprávění o rodu Vratislavů z Mitrovic
od kanovníka Dytrycha



Klikni pro zvětšení
Klikni pro zvětšení
Klikni pro zvětšení
Klikni pro zvětšení
Klikni pro zvětšení
Klikni pro zvětšení
Klikni pro zvětšení
Klikni pro zvětšení



     Podle pověsti, která koluje v rodě Wratislavů z Mitrovic, jsou tito potomky českého knížete a prvního českého krále Vratislava, který vládl Čechám na začátku 11. století. Byl korunován v roce 1086 na českého krále. Podle některých kronik, totiž zanechal král Vratislav čtyři syny. Břetislava II., Bořivoje II., Vladislava a Soběslava. Z nich jeden po druhém, ač ne hned po sobě, na knížecí stolec zasedli. Břetislav II. panoval od roku 1092 až do roku 1100. V tomto roce byl prý střelen jistým Bořkem šípem na lovu, když se večer vracel. Před svou smrtí ještě prý stačil udělat poslední vůli před biskupem Heřmanem a to tak, že aby vše tento rozdělil mezi kláštery, chudé lidi a poté ještě dodal - dejte mému synovi Vladislavovi trubku mou loveckou, lučiště a střely, jiného mu totiž dáti nemohl,protože věděl, že jeho syn asi nikdy na trůn neusedne. Břetislav měl totiž 3 bratry, kteří podle práva Břetislava I. o nástupnictví, vždy nejstarší Přemyslovec na trůn měl usednout. Podle některých pramenů byl Vladislav snad i levobočkem. Po smrti svého otce dal Vladislava jeho strýc Bořivoj II. k vychování k jistému znamenitému, bohatému a šlechetnému pánu panu Wartenberkovi. Ten mu snad dal i svou jedinou dceru za manželku. Dal jim mnohé statky, které držel i s pevným hradem, který se nazýval Brdy. Od něhož se jmenuje podbrdským celý kraj království českého. O tomto Vladislavovi, vnuku krále Wratislava I., synu knížete Břetislava II., tvrdí badatelé starožitných rodů, že na památku toho, že pošel z krve královské, přijal příjmení Wratislav pro sebe i své potomky.

     Tohoto Wladislava Wratislava znamenitý syn byl prý Wratislav Wratislav, o jehož zásluhách u královského dvora českého krále Vladislava II. se činí zmínka ve slavné kronice pana Bohuslava Balbína. Zde se o tom píše, že král Vladislav měl v jistém Wratislavovi Wratislavovi oporu tak velikou, že ho jmenoval tajným radou. Mnohé prý úklady nepřátel a soků vždy na Wratislavovu radu zmařil a maje se vždy ke všem laskavě a štědře, tak je k sobě naklonil,že dlouhé roky velmi šťastně potom panoval. Zvláštní je u tohoto rodu i erb, který legendu také podporuje a to zvláště třeba takzvanou pohanskou korunkou heraldicky poměrně vzácnou a v další řadě už tenkrát používanou přikrývkou ve tvaru knížecího pláště a zároveň červeno-černě polceným štítem, což dle některých heraldiků černá barva znamená nemanželský původ, což ale podle jiných historiků není pravda. Zdůvodňují to zase tím, že erb byl původně stříbrno-červený, což byly zemské barvy. Tato stříbrná barva prý časem zčernala a tak ji takto převzali ostatní potomci rodu.

     V dalším století se slavný člen rodu Zdeněk Wratislav zapsal slavně do historie hrdinskou smrtí na straně krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli v Rakousích proti králi Rudolfu Habsburském v srpnu 1278. Dalším potomkem tohoto rodu byl snad Jan Wratislav, polní maršálek bratra českého krále Václava IV. za hranicemi zvaného Zikmunda I. Tento Jan Wratislav byl pro veliké zásluhy od krále Zikmunda povýšen na hraběte a obdržel od něho mnohé statky při uherské řece Sáva, kde si dal vystavět pevný hrad Mitrovice. Od toho Jana Wratislava z Mitrovic, až po dnes žijící rod Wratislavů z Mitrovic pochází. Jan Wratislav z Mitrovic, který v roce 1487 získal městečko a hrad Mníšek, kde rod vydržel až do roku 1655. Jan byl v roce 1500 nejvyšším lovčím. Tento původní otec všech Wratislavů z Mitrovic dle pověsti s dvanácti syny svými prý v bitvě u černomořské Nikopole s Turky hrdinně padl. V této strašné bitvě prý padlo na 60 000 Turků a 20 000 vojáků krále Zikmunda v jednom dni. Jediný syn doma při mateřských prsou, jak historik píše zůstal na živu. Od něho prý poté vzešli ostatní členové rodu. Tento sirotek za časů husitských o mnohý majetek přišel,takže se dostal se svou chudobou, ač pocházel z krve prý královské, mezi nižší šlechtu, které byly přidělovány také nižší úřady. Toto se stalo v historii i jiným rodům jako například Vršovcům, Švihovským,Černínům, Švamberským a Zárubům.

Prvním písemně dokázaným předkem Wratislavů byl jistý Wratislav, který vlastnil Mitrovice u Sedlčan okolo roku 1448. Ten pomáhal Oldřichovi z Hradce v odboji proti králi Jiřímu z Poděbrad, který uvěznil Oldřichova otce. Oldřich obviňoval krále Jiřího, že jeho otce ve vězení otrávil. Nicméně ještě za života krále Jiřího se stal tento Wratislav purkrabím Pražského hradu, což bylo v letech 1462 - 1463. V letech 1455 - 1457 byl místosudím. Za manželku měl snad Margaretu z Vrtby a zemřel asi v roce 1464.

     Ve 14.století jsou známy i další členové tohoto rodu, jako například Aleš Wratislav z roku 1387, potom Bohuněk Wratislav z roku 1390, Jindřich Wratislav z roku 1396 a Přibík z roku 1400. Dále jsou připomínáni také Beneš Wratislav a Oreš, někdy též zvaný Dreš Wratislav, syn pana Jana Wratislava z Mitrovic, který byl pánem na Skřípeli na Berounsku a na Kasejovicích u Blatné. Ten žil ve druhé polovině 14. a počátkem patnáctého století. Od něho jde Wratislavská posloupnost až k Přemyslovcům i když písemné doklady schází. Tím se již zajímal Václav Ignác Wratislav ve svém latinském spise Sláva domu rodu Wratislavského z roku 1710, kde píše, že toto je doloženo ve slavných kronikách a to nejen v Rožmberské kronice. Také i pomocí jiných autorů, jako jsou Pulkava, Kosmas, Veleslavín, Balbín a Hájek.

     Oreš, někdy též zvaný Dreš, se také připomíná u kronikáře Hájka snad prý v listu 385 mezi hrdiny, jenž v bitvě mezi císařem Zikmundem a Pražany před Vyšehradem v roce 1420 udatně zahynul jako velitel pro krále a císaře Zikmunda. Byl velmi horlivým katolíkem a na jeho hradě Konařovicích se katoličtí pánové radili a scházeli, jak za oněch časů bránit zemi proti rozvratu.

     V 16.století žil Václav Wratislav z Mitrovic a na Skřípeli, který byl potomkem Dreše Wratislava. Tento Václav byl purkrabím Pražského hradu a zplodil 8 synů. Zemřel v roce 1554. Za manželku měl Barboru z Rohatce. Od něho se potom rozdělil rod na čtyři větve. Na Wratislavi z Lochovic, z Mirešovic, Turecké a Protivenské nebo - li Zálské. Nejstarší syn Václava Wratislava byl Štěpán Wratislav, od něhož pocházejí Wratislavští z Mitrovic na zámku v Dírné dodnes.

     Z Wratislavů z Mitrovic bych vyzdvihl spisovatele a politika Václava Wratislava z Mitrovic, zvaného Tureček (1576 - 1635). V roce 1591 se s poselstvem císaře Rudolfa II. dostal k tureckému sultánovi do Cařihradu. Zde byl obviněn ze špionáže, půl roku strávil na galejích a 2 roky strávil v nejhorších vězeních. odtud se mu podařilo utéct a po návratu se účastnil protitureckých válek. Při stavovském povstání byl na straně císaře, odešel dočasně z Čech a po bitvě na Bílé Hoře se vrátil. Stal se nejvyšším sudím, tajným císařským radou a byl povýšen do panského stavu. O svém pobytu v Turecku napsal cestopis se svými zážitky - Příhody Václava Wratislava, svobodného pána z Mitrovic. Kniha byla šířena v opisech a v roce 1771 byla vydána. Po smrti v roce 1635 byl Václav pohřben před oltářem v kostele sv. Františka Serafínského ve Starém Kníně.





Rodokmen Wratislavů z Mitrovic