Páni z Kunštátu a Poděbrad.

O slavném českém rodu,
který dal Čechám krále Jiřího,
jenž vládl Českému království v letech 1458 - 1471 jako král Jiří



O původu pánů z Kunštátu a Poděbrad

   Velice slavný a první z českých rodů, který je mezi rody Čech a Moravy jediný, který dal Čechám krále, byl rod pánů z Kunštátu a Poděbrad. Tento rod se jmenoval podle rodového hradu Kunštátu v jihozápadní Moravě. První předek Heralt se objevuje v zápisech na počátku 13. století, v roce 1210. Ten však žil na hradě Obřany asi 3 kilometry severně od Obřan u Brna, podle kterého se také psal. Jméno jeho rod získává až s jeho synem Kunou, který založil hrad a městečko Kunštát a tím dal jméno celému rodu. Sám se již z Kunštátu jmenuje v roce 1281. Smil z Kunštátu byl jedním z těch, kteří se mohli opírat o přízeň panovníka čímž rod získává další území darem. Vrchol rodu nastal v průběhu 15. století a vyvrcholil v polovině tohoto století usednutím člena rodu na stupínek nejvyšší, a to v osobě Jiřího, na trůn královský.

   Bartoloměj Paprocký píše v kapitole XXX. o prvních členech rodu pánů z Kunštátu, že jejich předek zajel do těchto krajin okolo léta páně 1127 za panování císaře Jindřicha V. píšíc se hrabětem z Berneku a Niddy. Ten si oblíbil zdejší kraje a s povolením vrchnosti zakoupil mnoho měst a hradů a poté se zde usadil. Mnoho zámků a měst zakoupili, potomky po sobě zanechali a tím svůj slavný rod v Čechách a na Moravě rozmnožili. Potomkem tohoto předka prý je Heralt, který se stejným titulem i psal. Bartoloměj Paprocký se ve své práci také zmiňuje o mnohých členech tohoto rodu, ale jeho zvláště rodové vývody se mi zdají nepřesné a mají snad cenu pouze v tom, že se o mnohých členech zmiňuje pouze s odkazem, nejeden že historik píše. František Palacký ve svých Dějinách uvádí, že Přemysl Otakar II. jmenoval svého věrného Bočka, purkrabí znojemského, spoluvladařem hrabství Berneckého v Rakousích . Správně asi dále Palacký usuzuje, že byl-li by rodilím hrabětem z Berneke a Niddy, jmenovali by se tak i všichni jeho bratři a synové. Po přeslici žije rod pánů z Kunštátu a Poděbrad dále ve vévodech Wirtemberských, kteří vymřeli po meči vévodou Wirtembersko - Olešnickým, jehož dcera se provdala za vévodu Brunšvického. Po přeslici lze vystopovat pány z Kunštátu a Poděbrad do rodu polsko - slezských Piastovců.. Do dnešní doby lze vystopovat tento rod od knížat Minstrberských přes Zajíce z Hasenburka, Smiřické ze Smiřic, pány z Valdštejna, hrabata z Kounic, z Nostic, pány ze Salm - Reifferscheid, hrabata Lažanská - větev z Bukové, pány de Fin, svobodné pány z Verniér, Lobkovice a další rody Čech, Moravy a Slezska. Mezi potomky pánů z Kunštátu po přeslici, lze také vystopovat přední královské rody dnešní i minulé Evropy. V dnešní době jsou to například panovnické rody v Anglii, Švédsku a v neposlední době i členy bývalých královských dynastií jako jsou Habsburkové, nebo ruští Romanovci.

Jednotlivé větve rodu a jejich představitelé.

   Synové Heralta založili čtyři větve rodu, které se později rozdělili do několika větví dalších, které vládly v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Rod pánů z Kunštátu se rozrostl tak, že někdy není možné vystopovat v pramenech potomky, kteří by byli doloženi tak jasně, že by se zařadili do správného pořadí v rodokmenu.
   Nejstarší větví byla větev bouzovská držící Napajedla, Moravskou Třebovou a končící svou existenci v 15. století Jiřím z Bouzova v roce 1418.
   Další větví je větev poděbradská, z které pochází i budoucí český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad. Poděbradská větev se oddělila po sňatku Bočka I., syna Heralta z Kunštátu s Eliškou z Lichtemburka. Poděbrady zdědila po Hynkovi z Lichtemburka. Ten dostal potom Poděbrady v léno v roce 1351 od krále a císaře Karla IV., aby mu nakonec Karel v roce 1362 udělil panství dědičně. Tato větev rodu se stěhuje do Slezska a pokračuje jako větev mintrberská a stává se pokračovatelkou větve poděbradské. Vymírají v roce 1647 knížetem Karlem Bedřichem, jehož dceru Alžbětu si bere Silvius Wirtenberský, jehož rod vymírá v roce 1792.
   Potomek poslední větve moravské části rodu Kunštátů vymřel po meči v roce 1591 Vilémem Kunou z Kunštátu.
   Další větví rodu byla větev lysická, která se skládala ze dvou rodin, které se nazývaly Puškové a Semencové z Kunštátu. Ti drželi statky na Moravě v Blansku, Rájci, Lysicích, Otaslavicích a Rychvaldě a také v Čechách, například v Častolovicích a Kostomlatech. Ti vymírají v 15. století. Janem Heníkem. Janem vymírá Lysická větev pánů z Kunštátu a Lysic. Majetek přechází do držení lestnické větve rodu a ta vymírá Janem Heraltem z Kunštátu v r.1490. Dědicem se stává dále Ludvík Zajímač z Kunštátu.
   Bolehradická větev pánů z Kunštátu byla další větví rodu a ta držela například Bolehradice a Vizovice. Ta vymírá ve století 16. / Smil, Jan, Čeněk, Kryštof, Procek, Vilém, Kuna?/
   Jevišovická větev měla statky ve východních Čechách a na Moravě, například Jevišovice a Medlov, klášter Sázavu, Polnou a Vojnův Městec. Po vymření této větve koncem 16. století Jiříkem Zajímačem z Kunštátu v roce 1587 přešel její majetek na členy další větve, a to knížata minstrberská.
   Další větev - lestnická, někdy též uváděná jako lesnicko - leštnická, vlastnila Kunštát a Plumlov. Spolu s další větví skalskou vymírá v 15. století. /Janem Heraltem z Kunštátu +1494/, nebo Jiřím z Kunštátu a Opatovic ?/
   Další větví, snad příbuznou s pány z Kunštátu a Poděbrad byli Drnovští z Drnovic. Propojení obou rodů se zatím nepodařilo plně prokázat, ale podobnost erbu a lokalita z níž pochází, snad nasvědčuje o určité příbuznosti. Možná časově by mohl připadat příbuzenský poměr Mikuláše z Drnovic, který žil v polovině 13. století se syny Heralta z Obřan a na Zbraslavi. Ti vymírají Janem Drnovským z Drnovic v roce 1619. Drnovští jsou uváděni jako moravský vladycký rod, pocházející z Drnovic u Lysic, kde jsou předkové tohoto rodu uváděni v polovině 14. století. V roce 1464 koupili Drnovští panství Rájec, které zůstalo sídlem rodu až do jeich vymření v roce 1619.
   V kunštátském rodě byla celá řada zemských úředníků zpočátku na Moravě a poté v Čechách a později i ve Slezsku. Byli mezi nimi brněnští a znojemští komorníci, zemští hejtmané, nejvyšší soudce markrabství moravského, polní velitelé, hejtmané husitských vojsk a v postavě nejvýznamnějšího člena kunštátského rodu, jakým je bezesporu Jiří z Kunštátu a Poděbrad, na místě ve státě nejvyšším, a to na trůně královském. Na opačném pólu byl asi Hynek, Suchý Čert z Kunštátu a Lysic, jenž byl loupeživým rytířem a zemským škůdcem.
   Jedna z méně významných větví rodu na Moravě byla větev stařechovická, která snad vymřela ve 2. polovině 14. století.

O erbu pánů z Kunštátu a Poděbrad

   Páni z Kunštátu prodělali pouze malý vývoj svého erbu. Někteří členové tohoto velmi rozvětveného rodu měli umístěné pruhy rovnoměrně po celé ploše štítu. Erb snad prý příbuzných Drnovských z Drnovic se až na klenot od kunštátského neliší. Bývají pokládáni za příbuzné, ale písemná spojitost mezi těmito rody není zatím nijak doložena. První vyobrazení erbu Heralta z Obřan bylo totožné jako pozdější vyobrazení, ale s rozdílem toho, že měl jako klenot volské rohy v barvách erbu na točenici. V erbu byl stříbrný štít, v jehož hlavě byly tři černé pruhy. Později byl používán u pánů z Kunštátu erb stejný, ale s tím rozdílem, že klenotem bylo na helmu orlí křídlo na korunce.
   Pozdější větev knížat minstrberských, což byli přímý potomci krále Jiřího poté, co byl Viktorín, syn Jiřího, povýšen v roce 1459 od císaře v Brně do stavu říšských knížat jako kníže minsterberský a hrabě kladský. Ten měl rodový erb pánů z Kunštátu na srdečním štítku čtvrceného štítu. V něm se střídala například minstrberská orlice se znakem Kladska. V roce 1462 byl knížecí titul rozšířen i na ostatní Jiříkovi syny. Kromě rodového klenotu pánů z Kunštátu a Poděbrad nesly další dva helmy klenoty Minstrberska a Kladska. Později, když knížata minterberská ovládala i území v Břežsku, přibyl ještě do erbu znak Břehu a Olešnice, včetně dalším helmů s klenoty.