Kdo byl kdo - páni z Kunštátu a Poděbrad


1Heralt z Obřan

* před 1210, † 1255 byl prvním známým praotcem pánů z Kunštátu a Poděbrad. Heralt se takto psal v letech 1210 - 1240. V některých listinách je psán jménem Gerardus, či Gebhart. Po tomto hradě zbyly dnes už jen nepatrné stopy. V letech 1222 - 1234 byl přerovským županem, v průběhu let 1236 - 1240 byl olomouckým a zbraslavským purkrabím a v letech 1250 - 1255 byl pánem na Zbraslavy. Snad byl dle Paprockého i znojemským purkrabím. Založil klášter Studnici svaté Marie, řádu cisterciáckého ve Zbirově na pomezí českém a v tomto klášteře byl, po své smrti na svatého Tomáše v roce 1255, pochován. Kromě synů Smila, Bočka, Kuny, Havla a Borše a podle některých pramenů i Mikuláše, který byl snad předkem pánů z Drnovic. Měl i dceru, která si vzala za manžela Vítka ze Švábenic.

2 Boček z Obřan

* př. 1234, + 1255, Boček byl v popředí života moravské šlechty a vůbec celého dění na Moravě. V letech 1234/6/ - 1240 zastával úřad brněnského podkomořího a v letech 1238 - 1255 úřad znojemského kastelána. V roce 1251, kdy se stal český král Přemysl Otakar II., řečený též později Železný a Zlatý, rakouským vévodou, stává se Boček spoluvladařem vévodství Bernekke a Niddy v Rakousích. Tím vznikali různé zvěsti o původu pánů z Kunštátu a Poděbrad, že snad pocházejí z rakouského rodu pánů z Bernekke a Niddy. Pravdou snad je, že kdyby páni z Kunštátu z tohoto rodu pocházeli, psali by se i jeho ostatní bratři hrabaty z Bernekke a Niddy, po čemž ve starých spisech není nikde ani památky. Boček v letech 1254 - 1255 podniká s Přemyslem Otakarem II. cestu do Prus. Po Bočkovi, zakladateli kláštera cisterciáků ve Žďáře, zobecnělo v rodě pánů z Kunštátu a Poděbrad jméno Boček. Boček měl za manželku Eufemii, dceru znojemského purkrabí Přibyslava. Bartoloměj Paprocký píše o Bočkovi, že se ve starých pamětech nachází, že potomek hraběte z Bernekke a Niddy jménem Gebhard, který se tím titulem také psal, napřed zanechal syna, jehožto matka ho nedonosila a umřela. Ale božím způsobem z boku jejího dítě živé bylo vyňato a Bočkem nazváno. Boček zemřel v roce 1255. Měl syny Smila a Heralta s dcerou Anežkou, která zemřela v roce 1296.

3 Kuna z Kunštátu

* př. 1250, † po 1289 Boček byl v roce 1250 zuzinovským kastelánem, v letech 1259 - 1263 purkrabím na hradě Veveří a v roce 1267 olomouckým komorníkem. Dostal výsluhou kunštátské panství, kde po kolonizaci založil hrad a městečko Kunštát. Odtud se píše od roku 1280 pánem z Kunštátu. Stal se zakladatelem rodového jména pánů z Kunštátu. V roce 1278 se stává purkrabím na Vranově nad Dyjí. Po smrti krále Přemysla Otakara II. odchází za královnou Kunhutou na Opavsko, kde se roku 1279 stává purkrabím na Hrádku u Opavy. V roce 1282 je už opět na Moravě, která je okupovaná Rudolfem Habsburským a stává se olomouckým županem. V roce 1289 drží hrad Jevišovice. Kuna má tři syny - Bočka, Bohuše, Kunu a dvě dcery, z nichž první byla provdána za Jimrama z Pernštejna a druhá byla jeptiškou v Tišnovském klášteře.

4 Smil z Kunštátu

* př. 1255, + 1272, Smil se podílel na veřejném životě Čech a Moravy. Od roku 1255 byl hrabětem z Bernekke a Niddy. V letech 1261 - 1266 se stává přerovským kastelánem a v rozmezí let 1261 - 1272 byl kastelánem brumovským. Brumov byl jedním z nejstarších hradů na moravsko - uherském pomezí. Držel i Bílovice, psal se též ze Střílek. V roce 1261 založil cisterciácký klášter Smilheim ve Vizovicích, po němž se psal ze Smilheimu. Klášter Smilheim v průběhu 14. a 15. století postihly válečné události a byl obnoven až v roce 1490. Smil byl jedním z oblíbenců krále Přemysla Otakara II. a mohl se tím opírat o jeho přízeň, čímž získal některá území darem. Smil umírá okolo roku 1272.Měl manželku jménem Bohuvlast /1261/.

15 Bohuš z Kunštátu

Bohuš z Kunštátu v letech 1283 - 93 drží kunštátské panství po Bočkovi, ale neudrží však panství dlouho a dědí ho po něm jeho syn Heralt z Kunštátu a Lysic.

19 Heralt z Kunštátu a Lysic

† 1350 Heralt z Kunštátu a Lysic se tituloval takto od roku 1308, ale z Kunštátu se už psal od roku 1281 i když tento hrad se připomíná výslovně až od roku 1360. V roce 1322 až do roku 1350 byl znojemským a brněnským komorníkem. Měl za manželku Kláru, s níž měl 6 synů, Bočka I., Bočka, Smila, Kunu, Viléma a Hrocha.

22 Boček I. z Kunštátu a Poděbrad

* asi 1330 - 35, † jaro 1373 Boček I. z Kunštátu a Poděbrad byl synem Heralta /19/, sídlil na Poděbradech, které získal od krále Karla IV. Vlastnil mimo jiné Litice, Budčovice, Obřany a Prostějov / 1350-1372 /, byl dědem českého krále Jiřího. Pan Boček je jedním z těch, kteří začínají v době do roku 1370 psát své listy v češtině. Za manželku měl Elišku z Lichtenburka a na Žlebech / † 1417 /. Svatbu měl v roce 1351. A tak začal rod pánů z Kunštátu vládnout dalších 150 let na Poděbradech. Boček tak začíná zakládat svou rodovou moc a těžiště v Čechách. Dosáhl titulu zemského sudího, byl komorníkem Karla IV.,

25 Boček II. Starý z Kunštátu a Poděbrad

Boček II. Starý z Kunštátu a Poděbrad /1372 - 1416/ narozený před 1372 /1351 - 1372/, + 1416, byl synem Bočka I.. /22/ měl 2 manželky a 2 syny. První byla dle Paprockého Eliška neznámého rodu, snad z Rožmberka, druhá byla pravděpodobně Anna z Lipé a Dubé. Boček byl zemský soudce, vlastnil mimo jiné Poděbrady, Litice, Budčovice, Potštát, Bouzov, Týnec, Bechyni, Náchod, Boskovice, Lipnici, Havlíčkův Brod, Moravskou Třebovou, Rychmberk, Solnici, Skuhrov nad Bělou a Bílinu. Ve sporu krále Václava IV. s panstvem byl na straně panstva a za sporů Václava se Zikmundem stál na straně krále Václava. Byl nejvyšším komorníkem českého krále Václava IV./1387/ a nejvyšším písařem v roce 1403 - 1408, místokomorníkem království a velkým příznivcem Husovým, Pečetil stížný list v roce 1415 do Kostnice ve kterém česká šlechta protestovala proti držení Jana Husa v Kostnici. Počátkem 15. století sídlil na Broumově, byl nakloněn husitům a tento pevný hrad mu pomohl odolávat nájezdům vojsk krále Zikmunda a olomouckého biskupa Jana XII. Železného v době husitských válek. Podle rodinných smluv dědí v roce 1408 Kunštát a kupuje tvrz a zboží Velké Bílovice. V roce 1408 dědí dle rodinných smluv panství Kunštátské a majetek poté spravují jeho synovci Boček a Viktorín společně. Umírá v roce 1416.

26 Jan Kostka z Kunštátu

Jan Kostka byl synem Bočka I. z Poděbrad /22/. Psal se tak v letech 1396 - 1407, sídlil na Kosti a Poděbradech, Narozený v letech 1351 - 72,1398 se ženil. Snad byl podle letopisu Žďárského, A. Sedláčka byl synem Bočka Starého, vlastnil hrady Kost a Kostomlaty, naposledy je o něm zmínka v roce 1407. Zemřel v roce 1409 a za manželku měl Elišku z Vartenberka.

27 Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad

Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad byl synem Bočka I./22/ Byl otcem krále Jiřího, za ženu měl Annu z Vartenberka. V roce 1417 podává stížnost proti známému škůdci a loupeživému rytíři a mimo jiné i svému příbuznému Heraltu Puškovi z Kunštátu a na Doubravici. V tomto roce 1417 spravuje své statky Bouzov, Moravskou Třebovou a Boskovice na Moravě. Zde sídlí až do roku 1420, kdy se vydává po obdržení zvláštního listu od Pražanů na pomoc do Prahy a zde se účastní bitvy na Vyšehradě se svým přítelem Janem Žižkou z Trocnova. Je horlivým kališníkem, stává se polním velitelem a hejtmanem husitských vojsk. V roce 1421 mu poplenila Zikmundova uherská vojska, které vedl Zikmundův Pipa Vlach, statky. Ke konci života se rozešel s radikály a stal se stoupencem Pražanů a tím se dostal do rozepře s Tábory. V roce 1420 se dělí Viktorín s bratrem Hynkem o otcovské panství a to tak, že moravské statky dostává Viktorín a české zboží s majorátem jeho starší bratr Hynek. Viktorín se účastní zemských sněmů na Moravě, například v roce 1418 olomouckého sněmu, 1420 Brněnského sněmu a v roce 1421 sněm v Čáslavi. Od roku 1418 do roku 1420 se píše Viktorín pravidelně z Bouzova. V roce 1422 se účastní dobytí a obsazení královského hradu Brůmova na uherských hranicích. Poté ho zde obléhá biskup Jan Železný se svým vojskm. V letech 1421 - 3 se často zdržuje v Liticích a od roku 1423 v Pardubicích. V roce 1423 s Bořkem z Miletínka dobyl Kroměříž V roce 1427 zachránil Janu Žižkovi život a později je i přítomen při Žižkově smrti. Vlastnil mimo jiné Bouzov, Moravskou Třebovou, Boskovice, Litice a Pardubice na kterých 11. ledna roku 1427 ve věku snad prý 24 let umírá. Jeho synu, budoucímu českému králi je v té době 6 let. Kromě Jiřího zanechal po sobě se svou ženou syna Hynka a dcery Markétu, Alžbětu a Kateřinu. Jelikož Jiří byl nezletilý, vládl na Poděbradech za něho Jiřího poručník, strýc Heralt z Kunštátu. Vlastnil mimo jiné Litice, Náchod, Pardubice. V zápise a kronikách se o něm píše často jako o husitském hejtmanu Bočkovi z Kunštátu, jindy o Viktorínovi Bočkovi z Poděbrad.

28 Hynek, zvaný též jako Boček mladší

Hynek, zvaný též jako Boček mladší, nástupce Bočka I. nebyl přílišným husitou, ale byl přívržencem krále Zikmunda, snad i písařem zemským, ale po vyplenění jeho statků Zikmundovým vojskem, protože jako spolumajitel statků s Viktorínem, držel nedílně spolu s ním majetek. Stal se umírněným přívržencem husitů, nechtěl s nimi moc bojovat. V roce 1420 se účastní několika bitev například u Lhot, u Zboží. Je v letech 1420 - 6 polním zemským hejtmanem podobojí. V roce 1421 je s Viktorínem při dobytí Jaroměře a v témže roce se zapisuje s 8 příbuznými na přísném listě proti husitům. Ale nakonec v roce 1424 válčí Hynek na straně Žižkově proti Pražanům, je zajat a vězněn. Odtud se dostává a v roce 1425 se stává přívržencem Pražanů. Téhož roku vpadl do Lužice se 700 koni a 8 000 dráby, aby zde Žitavské porazil a celý tento kraj poplenil. O rok později v srpnu 1426 obléhají spojená vojska táborů a sirotků Poděbrady a po 13 týdnech marného obléhání upouští od dobytí a odtáhli. V roce 1426 po bitvě u Ústí bojuje Hynek na straně Korybuta s Viktorínem, Přepadává na Kostomlatech Jana Pušku z Kunštátu při sporu Pražanů s poděbradskými pány a protože Jan Puška z Kunštátu pomáhal pražanům, byl Hynkem zajat a dán do vězení, kde Jan Puška umírá. Manželku měl rodem ze Žerotína. Nemá mužské potomky a tak veškerý majetek získává jeho bratr Viktorín. Svého času se o něm dokonce roznesla i zvěst, že není pravým Kunštátem, totiž že asi není manželským a že se do rodu po bábě vpletl, což asi o něm roznesl jeho příbuzný Zikmund Kuna z Kunštátu, takže nakonec Hynkovi příbuzní napsali list ve kterém potvrzují, že Hynek je pravým Kunštátem a příbuzným jejich. V roce 1426 se Hynek snaží dobýt Nymburk, kde byl však 16.10. 1426 vážně zraněn a brzy poté umírá.

32 Hynek Poděbradský z Kostomlat

Hynek Poděbradský z Kostomlat, jemuž císař Zikmund dal prý plenit jeho statky, podle B. Paprockého porazil u Lhoty pod Sackou dvě míle od Nymburka Němce, zajal je a když jim dal useknout prsty na ruce, tak je poslal zpět do Žitavy. Byl synem Viktorína z Kunštátu a Poděbrad /27/ a měl se svým bratrem velké rozepře.

35 Heralt starší z Kunštátu

Heralt starší z Kunštátu ,syn Smila z Kunštátu a Bouzova /23/. V letech 1398-1406 byl nejvyšším brněnským komorníkem, v roce 1399 byl zemským hejtmanem. V roce 1398 provádí výstavbu hradu Boskovic, patřil ke královu dvoru, v roce 1376 dostal lénem Napajedelské zboží, v roce 1406 Pornice, roku 1386 mu předal markrabě Jošt Lucemburský týnecké panství s tvrzí Týncem. V roce 1392 získal zlámanecké zboží, umírá asi v roce 1406. V roce 1360 propůjčuje hrad a městečko Kunštát svým strýcům Kunovi z Lysic, Vilémovi z Bolehradic a Hrochovi z Loučky, ale v roce 1368 to mění a dává to v dědictví Bočkovi a Vilémovi bratřím z Kunštátu a Arklebovi z Kunštátu a Stařechovic. Přesto ale zůstává kunštátské panství v jeho rukou a v roce 1379 zapisuje své ženě Jitce 1400 kop grošů věnem s podmínkou , že kdyby zemřel dříve než Jitka, mohou poručníci jeho dětí, nebo děti samy to zboží v té sumě vyplatit, nebo kdyby zemřel bez dědiců , připadne zboží Bočkovi z Kunštátu a na Poděbradech. Po jeho smrti v roce 1406 dědí kunštátské panství synové Heralt, který byl nejvyšším brněnským komorníkem, ten zemřel v roce 1415 a Jiří, který zemřel asi v roce 1418.

40 Jiří z Kunštátu a Bouzova

Jiří z Kunštátu a Bouzova, 1407 - +před 1415 /nebo 18?/ zemřel bezdětek. V roce 1408 se dohodli s bratrem Heraltem na straně jedné s Bočkem z Kunštátu z poděbradské větve, že zemřou-li bez dětí připadne jejich zboží Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. A tak po jejich smrti připadlo kunštátské zboží Bočkovi. Ten však už zemřel v roce 1417 a zanechal své zboží synům Viktorínovi a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. Tito pak zemřeli v průběhu husitských válek.

41 Heralt mladší z Kunštátu a Bouzova

Heralt mladší z Kunštátu a Bouzova, 1398 - 1415 nejvyšší brněnský komorník, a v roce 1415 byl i hejtmanem moravským, kterým byl snad v letech 1409 - 11 a zemřel bez dětí v roce 1415. V roce 1408 dal Heralt za souhlasu svého bratra Jiříka své sestře Elišce manželce Jana z Boskovic třetinu svého majetku v Sebranicích s příslušenstvím, ale tytéž Sebranice ale zastavuje za 350 hřiven grošů Janu Piškovi z Kunštátu.

42 Jan z Kunštátu a z Lysic

Janem z Kunštátu a z Lysic /1438-1451/ tato lysická větev vymírá a tvrz s panstvím se dostala do držení lestnické větve, jež však záhy Janem Heraltem v roce 1490 také vymírá. Jevišovické panství se tak dostává do držení dalších příslušníků rodu, a to Ludvíkovi Zajímačovi z Kunštátu, který prodává Lysice záhy Vilémovi z Pernštejna.,

48 Sezema z Jevišovic

Sezema z Jevišovic byl synem Sezimy z Jevišovic /45/ 1350 - 77, před rokem 1415 byl vlastníkem tvrze Dolních Bojanovic u Hodonína,byl stoupencem husitů a Jevišovice, které držel, se staly baštou husitů. V roce 1421 byly Jevišovice dobyty vévodou Albrechtem a poté zbořeny a Sezima byl odveden do zajetí do Vídně.

50 Hynek,Suchýčert z Kunštátu

Hynek Suchýčert, manž. Anna z Deblína.1390 získal Přímělkov.proslul na přelomu 13. a 14.století svými loupežnými výpravami na Moravě a v Rakousku. Byla to doba rozbrojů mezi lucemburskými bratry Joštem a Prokopem, markrabími moravskými, vnuky císaře Karla IV. Hynek stál na straně markraběte Prokopa. Když Jan Jindřich, otec markraběte Prokopa obnovoval svou moc na Moravě,získal jeho syn Prokop hrad Rabštejn a ten jej daroval svému oblíbenci Hynkovi.Ten podniká se svou posádkou do širokého okolí loupežné výpravy,zvláště ohrožoval obchodní karavany, které putovaly po silnici z Brna do Vídně a do Znojma. V roce 1400? dobývá Hynek s Albrechtem Bítovským z Lichtemburka znojemský hrad a poté donutili ke kapitulaci i město. Strana Hynka a Prokopa se v roce 1402? zmocnila znojemského hradu a Hynek se stává zde hejtmanem znojemským. Pomocí Hynka tato skupina ovládla výpady a pustošivými nájezdy hlavně na území olomoucké kapituly celou jihozápadní Moravu. Hynek začal opět podnikat nájezdy i do Rakous, kde plenil. V červenci roku 1404 brání bývalí spojenci markraběte Prokopa, Hynek Suchýčert a Jan Sokol z Lemberka, úspěšně znojemský hrad proti vojskům krále Zikmunda a Albrechta IV. Tato vojska obléhají Znojmo asi 6 týdnů a Hynek svými výpady, kdy spálil větší část praků a beranidel. Dle pověsti, zavlekl do tábora úplavici, kterou onemocněli oba králové. Ti byli donuceni se obléhání vzdát a odtáhli s nepořízenou.Albrecht IV. záhy na úplavici umírá./14.9.1404/. Co nedokázal nepřítel zvenčí, dokázal zevmitř. V listopadu 1404 došlo k setkání Václava IV. s Vilémem Habsburským. Český král jménem svých bratrů Jošta a Prokopa uzavřel příměří a obnovil dědické smlouvy mezi Habsburky a Lucemburky. Joštovi se podařilo v únoru 1405 dostat město pod kontrolu a Hynka vylákat z města.Měšťané otevřeli brány Joštovým bojovníkům a dostali za to osvobození od berní na 6 let. Markarabě Jošt Moravský přesto nechal Hynka v úřadu. Po smrti Prokopa využil Hynek situace a nástupnických sporů a plenil nejenom na Moravě, ale i v Rakousku. V roce 1406 uzavírá Jošt a Leopold Rakouský smlouvu o pomoci proti lapkům. V témže roce Hynka zajal český král. Hynek poté vstupuje do služeb Albrechta V. a v roce 1408 umírá. Protože páni z Kunštátu pokračují na Moravě v loupežných akcích ,zasahují moravští stavové roku 1409 s Hynkem z Pacova a s pomocí znojemských měšťanů zajali bratra Hynkova, Jindřicha z Kunštátu a Jevišovic, a jeho bratrance Petra. Byli odvedeni do Brna a tam snad údajně popraveni. Došlo to tak daleko že přívrženci husitství-Zajímačové z Kunštátu - po husitských válkách ve 40. letech 15.století, se odepřeli vzdát na Rabštejně loupežení. Tak moravští stavové v roce 1446 hrad dobyli a zbořili.

1400 - zmocnil se Znojma
1401 - zmocnil se znojemského hradu-hejtmanem znojemským
1402 - výpady a nájezdy po okolí
1403 - výpady a nájezdy po okolí a v Rakousku
1404 - výpady a nájezdy po okolí a v Rakousku, zajetí Prokopa na Moravě, usmíření Zikmunda Uherského s Joštem a             propuštění Prokopa - 07-09 - obrana Znojma proti Zikmundovi a Albrechtovi
1405 - 05 - Jošt se zmocnil Znojma úskokem - 09 - umírá markrabě Prokop - Hynek dále plení Moravu a Rakousko
1406 - Smlouva Jošta a Leopolda Rakouského o vzájemné pomoci proti lapkům, zajetí Hynka
1407 - Hynek snad ve službách Albrechta Habsburského
1408 - Hynek umírá

57 Sezema Zajímač z Kunštátu

Sezema Zajímač, Jindřichův syn, byl jako stoupenec husitů obleženen na Jevišovicích v roce 1421 od Rakušanů zajat a do roku 1423 vězněn. Za věrnost dostal klášter Sázavu. Přesídlil do Čech a stál věrně na straně krále Jiříka. /1431/

59 Jan Zajímač z Kunštátu

Jan Zajímač /syn 56/, měl za manželku Markéta z Nejdeka /1422-60/. Byl gubernátor království českého, v roce 1435 mu potvrzuje císař Zikmund vlastnictví kláštera Sázavského /1436/, městečka Skalici, vsi Rovné a ostatního majetku kláštera Sázavského. Zajímačové však pro dluhy statek rozprodávají a zastavují, až jej konečně v roce 1566 koupil Jaroslav Smiřický ze Smiřic. Proti koupi se však postavil královsý prokurátor, opírající se o nároky Sázavského kláštera. V roce 1574 je spor ukončen, Jaroslav zaplatil za něj 4800 kop grošů stříbrných. Sezemův synovec vládl na Sázavě od roku 1433, byl věrný spojenec krále Jiřího, jako jeho nástupce Jindřich Zajímač. Na jejich pozvání pobýval král Jiří zde v době, kdy v Praze řádí morová epidemie.

61 Jan Zajímač starší z Kunštátu a Jevišovic a na Tavíkovicích

Jan Zajímač starší z Kunštátu a Jevišovic a na Tavíkovicích, byl zakladatelem kláštera svatého Prokopa /syn 59/, v roce 1548 byl dle Paprockého nejvyšším sudím markrabství moravského v roce 1528 zastavuje statky Sázavského kláštera Michalu Slavatovi z Chlumu a Košumberka. Po rozdělení majetku s bratrem Prokopem zůstaly Janovi Střimelice a Sázava, Jan však pro dluhy roce 1526 postoupil tvrz, poplužní dvůr s poplužím svobodnické dvory a mlýn ve Střimelicích i s kostelním právem Michalu Slavatovi.

62 Ludvík Zajímač z Kunštátu a na Klášteře svatého Prokopa

Ludvík Zajímač z Kunštátu a na Klášteře svatého Prokopa. zemřel v roce 1543, /syn 60/ měl za manželku Elišku. V roce 1517 ve své závěti daruje Hynek Boček z Kunštátu a na Polné kunštátské panství Ludvíku Zajímačovi z Kunštátu a na Klášteře svatého Prokopa. V roce 1520 prodává Ludvík jako poslední majitel kunštátské panství s příslušenstvím za 15 500 kop grošů míšeňských Vilémovi z Pernštejna.

68 Kateřina Zajímačka z Kunštátu na Jevišovicích a na Brtnici

Kateřina Zajímačka z Kunštátu na Jevišovicích a na Brtnici, byla manželka Hynka Brtnického z Valdštejna /1545 - †1602/, byla poslední potomek pánů Zajímačů z Kunštátu na Moravě. Bartoloměj Paprocký o ní ve svém Zrcadle Markrabství moravského píše, že prý byla paní ctnostnou a nevypravitelné dobroty, na níž se dá poznat, že pochází ze vzácného rodu. Pýcha a zlost u ní nemá místa, toliko dobrota uctivá povaha osobu její ovládá. Nejhorší je ta věc, že od tak ctnostné paní není žádných potomků, kteří by ji následovaním příklad nám dávali a pravé dědice nám zanechali. V Houdkových Moravských vývodech erbovních se píše o Kateřině Zajímačce z Kunštátu že byla dcerou Sezimy Zajímače z Kunštátu a Anny z Boskovic. Sezema zase byl prý bezpochyby synem Prokopa z Kunštátu. Kateřina přestavěla hrad Jevišovice. Dokončen byl v roce 1600 a v témže roce odkázala zámek svému příbuznému Karlovi Minstrberskému, potomku krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad. Umírá v roce 1602.

73/168 Kuna z Kunštátu a Lysic

Kuna z Kunštátu a Lysic, byl synem Heralta z Kunštátu a Lysic, zdědil lysické panství a stal se zakladatelem větve kunštátsko - lysické, která se začala také psát po blízkém hradě Rychvaldě. Jeho synové Ješek Puška, Procek, Kuník a Alšík byli poděleni o lysické panství stejným dílem. Jejich sestra Kačina s manželem Pavlem ze Sovince dostala věno.

75 Procek z Kunštátu a Lysic

Procek z Kunštátu a Lysic, /1365 - + po 1421/, měl za manželku Elišku z Krotenfeldu, 2. manželka byla Kateřina ze Sovince. v roce 1415 podepsal stížný list do Kostnice, v roce 1406 se mu daří sloučit panství lysické v jedno a celé toto panství dědí jeho syn Heralt z Lysic

81 Jan Heník z kunštátu

Jan Heník , /syn 80/. /1448 - 51/, byl bezdětný, dědil jeho strýc Procek Opatovický Janem vymírá lysická větev pánů z Kunštátu a Lysic, majetek přechází do držení lestnické větve rodu a ta vymírá Janem Heraltem z Kunštátu v r.1490. Dědicem se stává dále Ludvík Zajímač z Kunštátu. V roce 1389 koupil od Heralta z Kunštátu oněch 8 hřiven platu na Lysicích, takže Heraltovi tam už nepatřilo nic.

84 Jan Puška z Kunštátu

Jan Puška z Kunštátu, drží Kostomlaty, dědictví jeho manželky /1392 - 1425/, manželka pocházela z rodu pánů z Veselí a Vartenberka, podepsal stížný list do Kostnice. Prodal díl Otaslavic a přestěhoval se do Čech, 1413 -1415 byl v Častolovicích, 1420-25 v Kostomlatech, držel se strany podobojí a byl pražským hejtmanem, hejtmanem nymburským, pomáhal proti Janu Žižkovi. Jeho strýc Hynek Poděbradský ho zrádně zajal a věznil.

99 Heralt z Kunštátu a Lestnice

Heralt z Kunštátu a Lestnice, /syn 90/ , byl sťat roku 1444 v Brně, za manželku měl Kateřinu z Častolovic, bojoval v roce 1434 v bitvě u Lipan, v roce 1427 se stal poručníkem budoucího krále, šestiletého Jiřího z Kunštátu, tím spravoval hrad Kunštát. Heralt, který jako nepřítel Albrechta Rakouského, jenž byl zeťem císaře Zikmunda, neuznával jako budoucího českého krále, byl od něho prohlášen za zemského škůdce. Albrecht, od roku 1423 jako vládce Moravy, která je mu zastavena, podniká v roce 1436 trestnou výpravu. Dobyl Kunštát a Heraltovi jej odňal. Heralt byl poté zrádně od brněnských radních vlákán do města pod glejtem za účelem jednání. Brněnští měšťané, kteří s ním měli rozepře, ho zajali a při světle pochodní sťali./1444/. Poručníkem jeho dětí se stal sám král Jiří z Kunštátu. Na zboží po Heraltun z Kunštátu vládne tak Jiří. V roce 1445 smlouvou dává zboží k držení Kunovi z Kunštátu a Bolehradic. Hrad Kunštát s příslušenstvím se mu tak dostává do držení do dospělosti sirotků po Heraltovi. Jiří se stal v roce 1448 opět držitelem Kunštátu. Protože podle Vlastivědy Moravské dle Jana Tenory, měl Heraltův syn Heralt pouze dceru Kateřinu, která snad zemřela před rokem 1448. V roce 1464 ho prodává svému příbuznému Prockovi z Kunštátu a Opatovic.