Jiří I. z Kunštátu a Poděbrad byl jediným panovníkem v Čechách, který pocházel z řad domácí šlechty a navíc šlechty husitské. Narodil se v dubnu roku 1420, ale o jeho přesné narození se dodnes vedou spory. * 23. 4. 1420, † 22. 3. 1471, český král 1458 – 71. Jeho rodiče byli Viktorín a pravděpodobně Anna z Vartemberka. Nebyli snad manželé, což se při mládí jeho otce a v době husitských bouřích mohlo stát. Jeho otec Viktorín byl husitský hejtman, přítel Jana Žižky a zemřel v roce 1427. V té době bylo budoucímu králi teprve 7 let a jeho poručníkem se stal jeho strýc Boček z Kunštátu a na Polné.
   V 10 letech se stěhuje na Moravu, na Kunštát a jeho novým poručníkem se stává další jeho strýc Heralt z Kunštátu a Lestnice. S tímto Heraltem přichází Jiří jako mladík na místo bitvy u Lipan, která svedla proti sobě dva české tábory, a to katolickou panskou jednotu s husitskou šlechtou na straně jedné a zbytky husitů na straně druhé.Roku 1437 zasedá do lavic zemského soudu a o dva roky později se už nachází mezi předními politiky země.
   Jiří dovede hospodařit, přikupuje zboží a rozšiřuje své panství. Jiří sám nestudoval na žádné škole, hovořil česky, latinsky a německy. Od roku 1440 se postavil do čela východočeského landfrídu s Hynkem Ptáčkem z Pirkenštejna. V něm bylo pět krajů - a to Hradecko, Kouřimsko, Chrudimsko, Čáslavsko, v jejímž čele stál Hynek Ptáček a kraj Boleslavský, v jehož čele byl právě Jiří z Kunštátu. Landfríd byl doslova zemský mír. Bylo to opatření sloužící ve středověkých státech (zvláště na území Svaté říše římské) k ochraně veřejného pořádku a k obnově či upevnění zákonnosti. Byl vyhlašován panovníkem, stavy, popř. po vzájemné domluvě. V českých zemích byl často užíván v období politické destabilizace od konce 14. a po celé 15. stol. Na Moravě se uplatňovaly landfrídy zemské, v Čechách byly landfrídy organizovány obvykle na krajském, respektive regionálním principu, zejména v husitském období. Zřízení krajských landfrídů v čele s hejtmany v roce 1440 zajistilo výkon správy v období dlouhého bezkráloví a bezvládí.

   V roce 1441 se uskutečňuje jeho sňatek s dcerou katolíka - Kunhutou ze Šternberka. V roce příštím se mu narodil syn Boček, který byl ale duševně chorý. O necelý rok později se mu narodil další syn Viktorín. Po Ptáčkově smrti v roce 1444 se staví - ač velmi mlád - do čela landfrídů sám. V roce 1446 se mu narodila dcera Barbora a o dva roky později syn Jindřich. V roce 1448 založil se svými přívrženci Jednotu poděbradskou. V letech bojů katolíků s kališníky v letech 1444 - 48 vyhlásil v roce 1448 svůj vpád do Saska, ale poté náhle zaútočil na Prahu. Vnikl do ní a ovládl ji. Dosazuje zde do funkce pražského arcibiskupa Jana Rokycanu. O rok později zakládá katolický Oldřich z Rožmberka Jednotu strakonickou, která je namířena proti Jiříkovi.V tomto roce se Jiříkovi narodila dvojčata Kateřina a Zdeňka. V listopadu tohoto roku umírá jeho žena Kunhuta ze Šternberka a Jiří si příští rok bere za ženu Johanu z Rožmitálu. V roce 1451 se mu narodil syn Hynek a v následujícím roce 1452 je 27. dubna zvolen Jiří na sněmu hlasy utrakvistů i katolíků zemským správcem. Téhož roku přiměl ke kapitulaci Tábor a ukončil období jeho autonomního konfesijního postavení. Tím byly sjednoceny husitské síly v českých zemích na bázi kompaktát. V roce 1453 se mu narodila dcera Anežka a král odjíždí do Vídně vyjednávat o příjezdu krále Ladislava Pohrobka do Čech. Král Ladislav potvrzuje Jiříkovi správcovství na dalších šest let a Jiřík se stává v tomto roce také hrabětem kladským

   V roce 1457 umírá český král Ladislav Pohrobek, a to je chvíle pro Jiřího. Upevňuje svou moc a po náhlé Ladislavově smrti byl zvolen 2. 3. 1458 rozhodnutím husitských i katolických stavů českým králem (z mezinárodního hlediska odvážné řešení, neboť podle evropského mínění byl kacíř). Při jeho korunovaci se objevil problém, kdo má korunovat krále Jiřího I.. Arcibiskup Jan Rokycana ještě nebyl potvrzen ve svém úřadě, a tak král požádal papeže Kalista III. Ten nakonec povolil, aby korunovaci provedli uherští biskupové, které mu poslal uherský Matyáš Korvín. V té době kolovalo, že si papež vyhlédl Jiříka k vedení křížové výpravy k obnovení byzantské říše a k nabídce byzantské císařské koruny pro něho. A tak byl Jiřík se svou ženou Johanou 7.5.1458 korunován na českého krále.Dalšími kandidáty byli vévoda Vilém Saský, král Kazimír Polský, vévoda Albrecht Rakouský, Karel, syn francouzského krále Karla VII. a císař Fridrich III.. Po zdolání odporu ve vedlejších zemích Koruny české vystupoval programově jako král dvojího lidu, tj. husitů i katolíků. Opíral se přitom o kompaktáta jako základní zemský zákon a snažil se zlepšit hospodářské poměry.

   31.3.1462 bylo do Říma vysláno poselstvo, které chtělo pro Čechy potvrdit kompaktáta. Nový papež Pius II. je prohlásil za neplatná. V letech 1463 – 64 čelil Jiřík nebezpečí mezinárodní izolace projektem, předpokládajícím vytvoření spolku evropských křesťanských panovníků, kteří by případné spory řešili mírovou cestou. 26.11.1464 vysílá král Jiří poselstvo vedené Lvem z Rožmitálu k západoevropským panovníkům. To mělo za úkol seznámit panovníky s podobným projektem, který byl uskutečněn až ve 20. století ve formě Evropského společenství. Tento návrh byl tak revoluční, že samozřejmě nebyl přijat.

Jiří z Kunštátu
   28.11.1465 byla ustavena Jednota zelenohorská, sdružující nespokojenou katolickou šlechtu vedenou Zdeňkem ze Šternberka. Papež vyhlašuje v prosinci 1466 Jiřího za kacíře a klatbou nad ním začínají vojenské akce, jak ze strany domácí katolické šlechty, tak ze strany bývalého zetě, uherského krále Matyáše Korvína. Ten vyhlásil v roce 1468 Jiřímu válku. Matyáš je počátkem roku 1469 obklíčen a zajat u Vilémova. Zde je propuštěn od Jiřího na čestné slovo, že zanechá válčení. Toto však Matyáš nedodrží a vede válku proti Jiřímu dále. Po ovládnutí Moravy a Slezska se nechává vyhlásit katolickou opozicí 3. 5. 1469 v Olomouci českým králem. V tomto roce král Jiří uzavírá smlouvu s polským králem Kazimírem IV. o volbě nástupce na český trůn. Smlouva je ve prospěch Kazimírova syna Vladislava, výměnou za nepodporování uherského krále v bojích s českým králem.
   Jiříkovi se podaří vytlačit Matyáše ze země, ale ten nadále užívá titul českého krále. 21.března 1471 král Jiří náhle umírá. Tento husitský král dal zemi po dlouhých husitských válkách konečně klid a ač sám kališník, dovedl udržet rovnováhu právě mezi kališníky a katolíky. Vesměs jeho klidná vláda napomohla k ekonomické stabilitě v zemi.
Podpis krále
Jiřího z Kunštátu a Poděbrad :
podpis Jiřího z Kunštátu jako českého krále Jiřího