Benešov u Semil

o historii Benešova - kolébky našeho rodu




erb Beneše z Vartenberka
     Obec Benešov byla založena jako lesní lánová ves ve druhé polovině 13. století Benešem z Vartenberka. Místní název Hrad a Hradiště a také blízkost několika Strážníků, které chránily zemské stezky, upozorňují na možnost mnohem staršího slovanského osídlení. První písemná zmínka o obci je z roku 1411. Nejstarší selské usedlosti byly postaveny ve střední části vesnice nad původní obecní cestou. Několik roubených domů podkrkonošského typu z 1. poloviny 19. století s půvabnými vyřezávanými lomenicemi dodnes v obci stojí. Nejvýznamnější památkou je kamenný kříž z roku 1788 s reliéfem Piety na podstavci, který se nachází v Podolí. V horní části obce najdeme dvě výklenkové kapličky. První vznikla v roce 1876 jako náhrada za starší a už zchátralou kapli, druhá byla postavena v roce 1886 poblíž bývalé školy. U hřbitova stojí pomník Mistra Jana Husa z roku 1901 od akademického sochaře Aloise Khuna z Votic a pomník padlých z roku 1923.
     Na samé hranici obce se nachází zajímavá technická památka - dřevěný krytý most přes řeku Jizeru.      Veškeré informace o dění v blízké či vzdálenější minulosti jsou zachyceny v obecní kronice Z pera současné kronikářky Lenky Holubičkové také pochází zajímavá publikace Místopis obce Benešov u Semil, vydaná u příležitosti Sjezdu rodáků a přátel Benešova v roce 1999.
     Obec Benešov u Semil se rozkládá na jižním svahu Benešovského vrchu (567 m. n. m.), z něhož je pěkný pohled na hřebeny Krkonoš, Ještěd, Tábor, Kozákov a Kumburk. Nad vrchem Strážník, na poli zvaném Na Kamenci, je naleziště chalcedonů, achátů, jaspisů, opálů a křišťálů. Malebná zákoutí vytváří Jizera, která tvoří přirozenou hranici obce a do níž se vlévá všech šest benešovských potoků. Ty protékají kouzelnými roklinami a na své cestě vytvářejí i malé vodopády. Umožňuje jim to i výškový rozdíl obce, který činí na necelých třech kilometrech 236 metrů. Strmé skalnaté břehy zvedající se od Jizery, byly v letech 1877-1878 přeťaty silnicí Semily - Sytová, která umožnila rozvoj této části obce. V roce 1880 nechal František Matouš postavit kamenný splav a přízemní dřevěnou budovu přádelny bavlny. Byla to první česká textilka na celém toku Jizery. Další textilní továrna byla postavena o čtrnáct let později na Hradišťatech.Část obce pod skálou Mošnou, kde do roku 1877 nestálo jediné stavení. Samota Hradiště se během několika let změnila k nepoznání.
     Obec má 852 stálých obyvatel a její rozloha je 546 hektarů. Nachází se zde obecní úřad, základní a mateřská škola. Ve vile Tereze nedaleko továrny sídlí škola pro děti s kombinovanými vadami. Díky zajímavým stránkám Benešova u Semil, z kterých jsem převzal povídání o historii městečka, jsem se dozvěděl i o knize paní Mgr. Holubičkové, Místopis obce Benešova u Semil. Z ní jsem čerpal mnohé informace, o kterých jsem nevěděl a patří ji za to velký dík. Z této knihy jsem mimo jiné čerpal informace o rodu Vlachů v Benešově. Spolu s rodným listem dědy Stanislava jsem se dostal do 19. století a poté se mi povedlo díky Mgr. Holubičkové poznat něco z rozvětvené minulosti rodiny Vlachů. Tím ale teprve vše začíná... Naše větev rodu se v 19. století přesunula z Benešova u Semil, pradědem Jaroslavem do Nové Vsi nad Popelkou. Jeho syn Stanislav, můj děda, se oženil v Nové Vsi nad Popelkou do rodiny Jana Povra, narozeného 23.12.1867 v Ústí u Staré Paky.





typická roubená chalupa v Benešově) Vila Tereza v Benešově celkový pohled na Benešov



Nová Ves nad Popelkou


Zpět na 1.stránku

Zpět na úvodní stránku (kontakty)